Tento halový jev patří mezi častější. Jde o duhový oblouk, který vzniká lomem světla na krystalcích tvarů sloupků s horizontální orientací. Podobně jako cirkumzenitální oblouk je pozorovatelný jen když je Slunce níže než 32 stupňů nad obzorem. Právě cirkumzenitální oblouk bývá velice často pozorovatelný společně se supralaterálním obloukem a dotýká se jej v jeho nejhornější části. Supralaterální oblouk je velice často špatně určován jako 46° halo, které je však mnohem vzácnější. Jak odlišit tyto jevy od sebe si můžete přečíst v článku Patrika Trnčáka ve zpravodaji Parhelium 2. Tvar supralaterálního oblouku se mírně mění s rostoucí výškou Slunce nad obzorem a to tak, že při vzrůstající výšce se oblouk jakoby rozevírá.
Supralaterální oblouk je barevný oblouk vysoko nad Sluncem.