Dolní dotykový oblouk patří z hlediska podmínek vzniku k častým jevům, ale protože ke svému vzniku potřebuje poměrně velkou výšku Slunce nad obzorem tak jeho výskyt bývá velmi vzácný. Jedná se o dotykový oblouk na malé 22° halo. Dotykový oblouk vzniká na krystalcích ve tvaru sloupků, když je jejich hlavní osa natočena horizontálně. Díky tomu, že při jejich vzniku dochází k lomu a rozkladu světla uvnitř krystalku, můžeme u nich pozorovat spektrální barvy, přičemž červená barva se nachází blíže Slunci. Často ale bývají bělavé. S tím, jak roste výška Slunce nad obzorem, dochází k výrazné změně tvaru oblouků, a to tak, že při rostoucí výšce Slunce dochází k rozevírání oblouků až se při výšce Slunce kolem 35° mohou spojit v tzv. circumscribed halo (změna tvaru oblouků je na obrázku zde). Častěji bývá pozorovaný horní dotykový oblouk, který se nachází mnohem výše nad obzorem než dolní dotykový oblouk.

Vliv výšky Slunce na dotykové oblouky

Výška Slunce 0°

Viditelný je pouze horní dotykový oblouk, který ostře stoupá vzhůru od malého hala.

Výška Slunce 30°

Viditelné jsou již oba dotykové oblouky - horní i dolní. Horní oblouk začíná přiléhat k malému halu.

Výška Slunce 60°

Oba dotykové oblouky se spojili a zároveň téměř přimknuli k malému halu.